Energetické tělo - zdroj životní síly

      V druhé polovině minulého století představil jihoamerický antropolog Carlos Castaneda svět toltéckých nagualů - čarodějů indiánských kultur střední Ameriky. Učinil tak v souborném díle dvanácti knih o svém učení se toltéctví u naguala, kterému dal literární jméno don Juan Matus. Poté pokračoval v přednáškách, článcích a v předávání cvičení "Magických pohybů" (cvičení s energetickým tělem) pod svým názvem "Tensegrita".  Dnes Magické pohyby po celém světě cvičí a toltéctvím žijí miliony následovníků. Jsem už řadu desetiletí jedním z nich.

        Toltécká nauka je zcela individuální přístup jednotlivce k práci s energií sebe, okolí, jiných lidí, přírody, vesmíru. Jde o porozumění souvislostí a pochopení toho, co se děje, když se to děje. Nejde o víru, nebo filozofii, jde o snahu porozumět principům energie.

      Základním krokem cesty toltéckého bojovníka je porozumění práci a podstatě lidského energetického těla. Tolték se nejprve soustředí na jeho pochopení, očištění, případné vyléčení, posílení, probuzení - a využívání v praktickém reálném světě. To se skládá z mnoha jednotlivostí, které jsou pro každého jednotlivce úplně jiné - každý z nás má jiné vazby, problémy, touhy, starosti i radosti, každý má úplně jiné priority, jiný svět, seskládaný okolo sebe.

       To, že každá živá bytost je duální, tedy že má hmotnou a energetickou podstatu, už dnes opět většina veřejnosti přijímá bez problémů, i když většinou moc neví, co energetické tělo je, jak nás ovlivňuje a jak s ním ke svému užitku pracovat. Od narození nás všichni učí a trénují v dovednostech fyzického/hmotného těla a v používání smyslů fyzického těla, jak je zrak, sluch, hmat, chuť a čich.

       Bývaly ale celé civilizace, které se stejnou měrou věnovaly svému energetickému tělu. Jejich život, priority a řád věcí by nám možná dnes připadal až moc nepochopitelný, cizí a nepraktický - ale oni by určitě totéž cítili k nám, lidem moderní technické doby.

      Životní energie, životní síla, je něco, co moc dobře nelze vzít do ruky, vyfotografovat, zvážit, koupit nebo prodat. Ale zcela jasně lze procítit. Když jste v klidu, v pohodě, je vám dobře, cítíte se dobře - je vaše životní síla přítomna. Kde? V prostoru, který zaujímá i vaše energetické tělo, uvnitř něj i okolo něj.

    Pokud zažíváte cokoli, co je vám příjemné, co vás těší, co je vám k užitku, co vás inspiruje ... pokud vás někdo ocení, pochválí, odmění, pokud se vám povede nějaký výkon, zkouška, boj o něco .... zcela jasně cítíte příliv pozitivní a posilující energie - ať už to nazvete jakýmkoli slovem. Je to příliv dobrých pocitů. Svět se zdá barevnější, zářivější, vaše sebedůvěra a síla roste. Když si sebe sama představíte jako baterii, tak jste právě zapojeni do zásuvky, nabíjíte se. V toltécké terminologii prostě nabíjíte životní energií své energetické tělo.

       Naopak, pokud se vám nedaří, věci nejdou podle představ, někdo je na vás hrubý, jste v prostředí, ve kterém se cítíte ohroženi, poníženi, nebo přinejmenším nevítáni ... pocitově zcela jasně cítíte odliv energie. Svět zešedne, sebevědomí jde dolů, cítíte se oslabeni .... Vaše energetické tělo je tím, co se vám právě děje, vybíjeno.

    Tato základní dualita - fyzické tělo a energetické tělo, je základní premisa toltéctví. A jako se každý člověk současné civilizace od narození učí zacházet se svým fyzickým tělem (a většinou potlačovat, nebo nevnímat signály energetického těla), učí se tolték vnímat a vědomě pracovat i s energetickým tělem a jeho smysly, jako je intuice, empatie, předvídavost (jasnozřivost), energetická citlivost ... Proč? Nu protože je to naše vrozená podstata, jsme vnímající bytosti, hmotný svět je vyvážený a doplněný světem živé síly, jedno není bez druhého a pokud to nepřijmeme, tak žijeme jen napůl svých vrozených schopností a možností. Což je velká škoda, nevyužívat polovinu sebe sama. Žít své životy jen na 50%. Nemyslíte?