Proč trénovat sebeobranu

        Trénuji bojová umění od svých 12 let.  Jako malému klukovi, co byl neohrabaný a neměl moc kamarádů, mi pravidelné tréninky (7 let judo, poté karate), daly pohyblivost, zvedly sebevědomí a usnadnily i kamarádství v rámci dětí na trénincích. V pubertě, protože na trénincích bylo i mnoho dívek, jsem se naučil s dívkami mluvit, kamarádit se a nebát se s nimi seznamovat- a zároveň si jich vážit.

      V dospělosti jsem díky bojovým uměním měl dost zdravého sebevědomí, nebyl jsem níky tomu nikdy vystaven šikaně a ponižování - ani ve škole, ani v armádě, ani v práci.  Jako řidič jsem projezdil většinu Evropy a díky tréninkům jsem měl rychlé reakce a instinkty za volantem.

        Měl jsem přirozenou kondici, obratnost a pohyblivost, přitom jsem nikdy ani jediný den nestrávil v posilovně, nebo ve fitt centru - tréninky, zaměřené na reálnou sebeobranu (později i v mnoha jiných stylech bojových umění) úplně stačily.

       Když jsem po návratu z armády začal sebeobranu učit, neměl jsem nikdy problém s navazováním debat, přátelství i vztahů. Problémy samozřejmě přicházely, jsou součástí každodenního života, ale již jsem měl v krvi cestu bojovníka - dokázal jsem daleko dříve odhadnout situaci, lidi, své a jejich síly a motivaci. To mi vždy umožnilo se rozhodnout, do jakého střetu, či boje jít a jaký svobodně odmítnout.

        Bojovník není ten, který se bezhlavě pouští do každého střetu a spoléhá na svou sílu. Bojovník je člověk, který má své činy, volby a myšlenky ve svých vlastních rukou a který má sílu a odvahu volit sám za sebe, zda výzvu, ať už je jakákoli, přijme, nebo odmítne, nebo prostě nepřipustí. V tom je pravá síla bojovníka.

      Dnes je mi už šedesát jedna let a stále se cítím plný energie, života, cítím se mladý, pohyblivý a beze strachu se pouštím do všech životních výzev, které se rozhodnu přijmout. Nečiním tak v obavách z budoucnosti, ale z radosti ze všecho, co život přináší.

       Dokážu odhadnout, jaké následky bude mít jakékoli mé rozhodnutí, promyslet bez nátlaku, zda je chci přijmout a když už je přijmu, tak jdu dál a ničeho nelituju, i když se ne vždy a ne vše povede. Byla to moje svobodná volba, následky jsem předem přijal a vše, co se mi kdy stalo, mne obohatilo životními zkušenostmi a prožitky, ze kterých čerpám sílu pro další a další rozhodování. Tak žije svobodný bojovník.

       A proč byste měli trénovat sebeobranu vy?

       A proč byste neměli? Žijeme v komplikované době a přicházející roky přinesou také mnohé problémy, kterým se každý z nás bude muset postavit.

      To, že se v sebeobraně učíte nejprve fyzické pohyby, vám dá přímou zkušenost s dobrým držením těla, s pohybem, naučíte se principy, které převezme postupně celé vaše tělo - a z těla tyto principy prostoupí i do vaší energie, způsobu vnímání, do zrychlení instinktivních reakcí, ale i vědomého uvažování.

      Naučíte se rozumět situacím a pocitům, které ve vás vyvolávají lidé, prostředí i situace a čelit jim s nově nabytou sebedůvěrou - která není falešná. Naučíte se strachům nečelit, jako nějakému ohrožení, ale přijmout je jako rádce a přítele, který vás chrání a varuje - zároveň se ale dokážete rozhodovat sami za sebe, projít svými obavami a zvolit tu správnou cestu, správnou reakci - nebo z ohrožení odejít dříve, než vás zasáhne. Převezmete postupně rozhodování za sebe sama do vlastních rukou, už za vás nebude rozhodovat někdo jiný.

      S postupnými tréninky fyzického těla se bude automaticky aktivovat i vaše energetické tělo, budete navyšovat jeho potenciál, probudíte své energetické smysly, zvýší se vaše empatie a intuice, budete schopni vycítit toky energie a tím za své reakce na tyto toky opět převezmete vlastní odpovědnost. Když něčemu porozumíte, můžete se rozhodnout, jak se zachováte, jaká bude vaše odezva. Když nemáte sílu rozumět tomu, co se okolo vás děje, zůstanete navždy jen bezbrannou obětí, která si jen stěžuje, brečí a cítí se ukřivděná - ale to vše můžete změnit.

     Sebeobrana není agresivní boj, není to o bolesti, o tom, že byste se připravovali fyzicky do války, do ringu, nebo na kontaktní soutěže o medaile. V sebeobraně probouzíte schopnosti svého fyzického a následně energetického těla - schopnosti, které máme všichni od narození do smrti - a u kterých záleží jen na tom, zda se s nimi učíme pracovat, zda je probudíme ze spánku, zda nám budou k užitku v každodenním praktickém životě.

      Tedy, proč byste vůbec měli uvažovat, jestli trénovat, nebo netrénovat sebeobranu? Každý trénink, každá hodina vás posune dál. K samostatnosti, sebedůvěře, k probudení tak potřebných vnitřních sil pro budoucnost, která rychle přichází.